Ochrana majetku, anonymní vlastnictví

Utajení vlastníka

Bohatí jednotlivci, kteří se mohou stát terčem vydírání, únosu, terorismu, závisti (obvyklé zejména v ČR), apod., často skrývají skutečný rozsah svého majetku. Využití trustů či offshore společností je jednou z forem. Druhým důvodem pro utajení vlastníků je snaha o skrytí celého schématu využívaného pro mezinárodní daňové plánování. Tato snaha je motivována především cílem znesnadnit prohlášení schématu za účelovou konstrukci ze strany daňového úřadu s následným zdaněním příjmů takového schématu.

 

Vlastnictví nemovitostí

Při nákupu nemovitostí může být výhodné použít společnost registrovanou offshore. Pokud existují ve státě, kde je nemovitost umístěna, legislativní omezení umožňující vlastnictví nemovitostí tuzemcům, může v tomto státě založit anonymní offshore společnost svoji dceřinou společnost, popřípadě organizační složku či odštěpný závod a skutečný vlastník nemovitosti i tak zůstane utajen. V České republice mohou cizozemci nabývat nemovitosti bez omezení (právní úprava přijata v červnu 2011).

I přes možnost nabývat nemovitosti přímo zahraniční společností, doporučujeme vytvoření firemní struktury (mateřská společnost z offshore jurisdikce, dceřiná společnost ve státě, kde je nemovitost umístěna). Je třeba si uvědomit, že společnost jakožto vlastníka nemovitosti bude třeba zaregistrovat na finančním úřadě k dani z nemovitostí, případně i k dani z příjmů a dále bude třeba sjednat i smlouvy na dodávky energií s dodavateli; tento proces by mohl být komplikovaný, pokud by jeho účastníkem byla přímo zahraniční společnost.

Příklad:

Španělský poplatník vlastní prostřednictvím offshore společnosti nemovitost na francouzské Riviéře. Rozhodne-li se ji prodat, neprodává nemovitost, ale akcie společnosti, přičemž neplatí daň z převodu této nemovitosti, protože její vlastník, offshore společnost, zůstává zachován.

 

Holding

Offshore společnosti jsou hojně využívány jako holdingové společnosti, obvykle za účelem skrytí skutečného vlastnictví společnosti. Ačkoliv se jedná o legální strukturu, přináší  sebou i některá nebezpečí. Dle českého právního řádu vzniká pořízením obchodního podílu jiným korporátním subjektem tzv. koncern. Jednatel dceřiné společnosti je následně povinen každý rok do 30.06. ukládat do sbírky listin rejstříkového soudu tzv zprávu o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích, ve které popíše veškeré vztahy v rámci koncernu, tj. mezi mateřskou a dceřinou společností. Tato zpráva musí věrně zachycovat účetní stav veškerých provedených transakcí a je následně veřejně přístupná, tzn. i finančnímu úřadu.

Kromě toho jsou finančními úřady hojně sledovány i ceny plnění mezi mateřskými a dceřinými společnostmi, zejména potom, zda lze takové ceny kvalifikovat jako ceny obvyklé. S ohledem na dosavadní praxi doporučujeme, aby spolu mateřská a dceřiná společnost neobchodovaly, pokud to není nezbytně nutné.

UPOZORNĚNÍ !!!

Ne všechny způsoby zde uvedené lze použít za všech okolností. Vždy závisí na aktuální daňové legislativě všech zúčastněných zemí. Některé způsoby mohou být dokonce za určitých okolností trestné. Každé konkrétní využití offshore společnosti konzultujte s daňovým poradcem nebo jiným specialistou! Způsoby využití offshore společností uvedené na této internetové stránce neslouží jako návod ke krácení daní! Provozovatel této stránky nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé aplikací postupů popsaných na této internetové stránce.